A bylo 3:00 ...
Právě jsem zjistil, že rozepsané povídky jsem nechal kdesi v haldě naprosto neorganizovaného bordelu v mém pokoji. To není zrovna povzbudivý objev.
Za druhé bych mohl - a především měl - napsat anotaci k přednášce... Jenže na to je mi moc zima.
Za další bych mohl číst svědomitě knihu ze které mám sepsat resumé - to by se mi muselo chtít.
A tisíc dalších věcí, co bych mohl udělat a mě se jaksi nechce.
Nuda je někdy tak fajn.
Jenže já se nudím až se prudím.
A vážně je zima.
Přemýšlím jestli je zamčeno, co být zamčeno má a zavřeno co být zavřeno má a jestli pes spí a jestli já půjdu spát také. Jestli vůbec půjdu spát.
A bylo 3:03...
Zívám se zarytou vytrvalostí a přesto nemůžu říct, že by se mi chtělo spát.
Okolo se povalují zbytky toho, co jsme s Yukim nesnědli a také nějaké špinavé nádobí.
Před chvílí jsem večeřel.
O dvou chodech.
Přemýšlím, jestli se ta čokoláda, co na mě tak smutně pokukuje ze stolu, do rána nezkazí. Navíc Yuki by mi mohl zase kus užrat. Mám to dovolit?!
A bylo 3:06...
S Yukim jsme dnes pozorovali hvězdy. Družice a hvězdy. Družice, hvězdy a letadla. A meteority. Yuki místo aby si něco přál, vždycky dřív kleje, že si nic nepřál. Tak jsem ho poučil, a při další takové příležitosti jsem místo svého přání oznámil "no doprdele". Možná že to byl lepší typ přání, než ten první XD Znáte, když vás bez přemýšlení napadne *něco* a pak si jen řeknete - "božínku co to bylo za hovadinu?!" ? Takový jsem totiž měl při tom prvním meteoritu.
A je 3:09...
Jdu se ještě jednou podívat na ty ošklivé Visty nainstalované ve vymoženosti jménem notebook a se znechuceným výrazem se pokusím usnout.
Zítra hodlám Yukimu podstrčit palačinky - za předpokladu že dostrká javorový sirup. Hodlám je připálit, protože nejspíš budu při jejich přípravě spát. Kdo nespí v noci... ani ve dne... musí taky někdy spočinout... tedy odpočinout. No ne?
Astala VISTA (bleeee), loučím se neboť mi mrznou končetinovité končetiny, jež potřebuji nutně ke psaní blábolů, čili už nemůžu ani blábolit, můžu si jen myslet. Myšlení bolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat