pátek 25. května 2012

[Zombie diary] Jak měl Rin rýmičku


Rýmička to je nemoc zlá zlá zlá!





To jsem tak jel jednou do Budapeště.
Měli tam zimu. V noci.
Ono taky kdo by v květnu čekal horké noci. Ale určitě byla teplejší noc předtím i všechny noci potom, než když jsem tam byl zrovna já. Prý že asi 3 stupně. To nic moc. Ani vaťák jsem neměl ani žádnou jinou podobnou vychytávku.
Klepal jsem kosu ve dvou vrstvách oblečení. 
Co naplat, ve dne vedro, v noci kosa. Pořád je ještě jaro.
To nic nemění na tom, že Zákon schválnosti úřadoval.

Kolem sedmi hodin se čekalo venku, dvě hodiny se zabily čekáním v sedě - to praktikovali ostatní, a mým poskakováním, další hodinka až dvě chůzí, což sice neprospívalo bolavým nohám, ale na druhou stranu nebyla zima. A pak už jen čekat čekat čekat - nejlépe v polospánku uložen někde na schodech. To při třech stupních vážně není ideál.

Věděli jste, že v Budapešti nemají v noci otevřené vlakové nádraží? Nemají.
Věděli jste, že v Budapešti nemají nic jako "Mekáč nonsop" ? Nemají.
No o tom, co v Budapešti nemají, bych mohl psát ještě hodně dlouhý příspěvek. Je to Maďarsko, co bych čekal... 
Za dob našich rodičů (mých rodičů) byla Budapešť něco jako: "wow!". Jo, jezdilo se tam na nákupy a za kulurou. To, co tad bylo k sehnání jen velmi těžko, tam se bez problémů dalo pořídit na každém rohu. Jenže! Tak to taky zůstalo. Nic se tam za těch čtyřicet let neměnilo. 
A to odbočuju od rýmičky.
O Budapešti jsem chtěl psát jindy.

Takže mě potkala nemilá věc, a to že jsem tam nastydnul.
A jelikož jsem neměl vůbec žádný čas k přeléčení a vyléčení, už týden chodím s rýmičkou a začíná mě dost jistě bolet v krku.
To je jistě důležitá informace.
Mám strach, co by se mohlo udát s mým plamenem, kdybych třeba ochořel o něco více...
No na to nemyslet!
Řeknete mi "tak si o víkendu lehni." No to není jen tak! Víkend je pracovní.
A Yuki-chan taky nemá čas se o mě starat. Víte kolik má takovej exorcista práce?!
A tak zase trpím sám se svojí rýmičkou!

Hashaha Vihta!

Rin

Žádné komentáře:

Okomentovat